Nechápu to ... moje maminka nikdy neprojevila lítost nad tím, že mě na svět přivedla ... za to já občas lítost nad tímto neuváženým činem projevím. Nic moc s tím však neudělám a abych byla upřímná, jsem tu vcelku ráda ... tedy občas.
Tato událost proběhla nepovšimnutě před mnoha a mnoha lety, za mnoha a mnoha kopci ... 13. srpna 19 ehm, ehm.
Od té doby rostu ... tedy od 11 let spíš do šířky ... a moudřím ... já věděla, že vás to pobaví.
Ve svém věku bych měla být na vrcholu sil, vědět co od života chci a prostě si užívat jak moje maminka říká: "Nejlepších let svého života." Upřímně mohu zkonstatovat, že vrchol jsem nějakým nedopatřením minula a teď šupajdím dolu. Co chci je také ve hvězdách a o vlně spokojenosti, na které bych se měla nechat unášet si můžu nechat pouze v tomto bezvětří zdát.
Narozeniny jsem tudíž oslavila přemírou jídla a spánku ... z obojího mě bolela hlava ..., pečením muffinů a nic nedělání.
Nač si z toho dělat hlavu, jak pravil Ijáček: "No co má být, vždyť mám jen narozeniny. Dneska tu jsou a zítra už tu nebudou." ... no a dneska už je vlastně to zítra.
Dárek
před 2 dny
Žádné komentáře:
Okomentovat