Mám trochu strach o své duševní zdraví

O tomhle začínám vážně uvažovat.

Čtenáři jsou někdy skutečně kouzelní

Hodování

Obědy v bistru na FF UK bývají někdy docela výživné. Nejhorší jsou pátky, kdy se opravdu dá vybrat jen mezi strašným a strašnějším. Abychom zmírnili pocit hrůzy z toho co máme na talíři, rozpoutali jsme s Muminkem a Králíčkem živou diskuzi nad dokumentem Chléb náš vezdejší. Každý jsme pak přidali ještě své zážitky a nakonec vymýšleli až šílené bizarnosti.

Recept na dnešní mňamku z Bistra u Platóna: "Vepřenky" z psí konzervy pro M.

Jeden rok

Minulý rok jsem dopoledne 4.4. hledala po bytě Bublu. Našla jsem místo ní splasklou bublinu spokojeně vrnící, olizující a kojící chumel mrňavých černobílých klubíček. Dvě z těch pidikotíků jsou maxikotíci Kotěnka a Artík :)
No, a tak jsme slavili narozeniny. Dostali domeček, který hned nenechavé Kotěnčiny zoubky začaly zpracovávat. Na domeček jsem hrd a pych, má v sobě ještě jeden malý domeček, zavěšenou papírovou rybku a z tuby od lentilek otáčející se bonbónkovač. Myslím že se jim líbí.
Žádná oslava se nemůže obejít bez pořádného dlabance, a tak vyfasovali tři kapsičky a vařenou tresku z mých božihodových talířků (to už u mně ET s Pacholíčkem nikdy nic nepozřou).

Leze na mě jaro

Pár blbin pro radost ... doufám :)
Moucha našeptávačka pro někoho, kdo potřebuje udělat zkoušku ... no a podle rady v krabičce, potřebuje i trochu postrčit v jiné oblasti.



Jarní přání pro jiného človíčka ... další z králíčkových sebevražd: Alergie na pyl.



Strůjcové zubního kazu v podobě létavců.

Jak se asi říká fobii na sníh?

Od rodičů jsem odjížděla s pocitem, že to je můj poslední sněžný výtvor tohoto roku, ale jak se zdá, sníh si poleží asi až do příští zimy. Začínám ho podezřívat, že se snaží trumfnout moji sestru, která na příští olympiádu trénuje gaučink.

Králíčkovy sebevraždy

... je kniha ... vlastně již dvě.
Na obálce stojí: Pokud jste králíček a pomýšlíte na sebevraždu, pak je tato kniha určena právě vám". Předpokládám, že z vás nikdo není králíček, a pokud se z vás někdo králíčkem cítí, možná je na čase vyhledat nějakou odbornou pomoc, než vám dojde, že váš pocit je skutečně dost velký důvod myslet na sebevraždu.



Vůbec by mě ani nenapadlo o této knize psát, kdyby mě k tomu nepoňouknul nečekaný nález papírové skládanky*. No, není to krásně morbidní?



* Potřebuje to trochu víc čas k načtení ... tedy tenhle počítač určitě.

Kočičí svět

Máme lehátko na topení. Původně byla konstrukce tatínkem vyrobena pro dvě kočky ... asi pro jiný :)



Krmení musí být radost, jinak nás to nebaví ... tak ať to šustí.



Po jídle chvilka odpočinku ... no, chvilka.



... a pak trochu pomůže mámě, ať má radost.

Ještě mám naději ... nebo raději ne :)

Unavená a prochladlá jsem nacpanou tramvají se trmácela nocí domů, když mě probrala k životu dvojice vedle mě stojící. Začali se totiž vášnivě líbat, prostě mladá, nadržená láska ... jemu asi šedesát a jít tak o 10 míň. Trochu se mi zvedal kufr, tak jsem se otočila, prostě mě anatomické detaily moc neberou a na věku nezáleží.
Náhle se však ozvalo mlasknutí a šepot: "Máš protézu, viď?"
Paní pak dotčeně říkala něco o sprosťáctví, ale mě to opravdu pobavilo.

U nás v rodině bývají Vánoce ve znamení "netradičních" dárků ...

... čím větší volovina, tím lepší.

Začněme například maminkou. Stále si stěžuje, že všechno zapomíná, takže aby si náhodu nezapomněla vyměnit každý den spodní prádlo, dostala kalhotky (takové ty bavlněné pěkně do pasu) s popisem dnů a medvídkem. Já osobně si myslím, že 65 let je stejně asi jako 12 let (a to nejen) co do zapomnětlivosti střídání spodního prádla, proto nechápu, proč jsou na trhu kalhotky s nápisy dnů jen pro náctileté.

Papírový model

Děti dostaly polštáře v podobě žabáků. Synovci jsem k němu dala 1 Kč, aby věděl že má zakletou princeznu. Je to vlastně taková učební pomůcka, dokud se nenaučí líbat, žabka se nepromění.



Vrcholem Štědrovečerního večera byla krabice plná prasátek. To byste neřekli, jak snadné se bylo dohodnout s našim řezníkem: co prase, to jedno zaplacené vepřové koleno. Tatínek byl z tohoto předplatného na jeho pochoutku tak vedle, že se musel hned po telefonu podělit s tetou.



Synovec s neteří již nabírají také dech, takže rodiče dostali ještě neobvyklou, jak obsahem tak velikostí, kápeztku.

Lžu jak když tiskne

O exkurzích říkám dětem, že do naučné literatury patří i příručky o chovu zvířat, ale moc dobře vím, že to není pravda. Ve skutečnosti je to humorná fantasy, kam se na ni hrabe Pratchett. Třeba kniha Bydlíme s kočkou, je už zavádějící pokud jde o název. Kniha by se měla jmenovat Nechá nás u sebe bydlet. Nejvtipnější kapitoly pak obsahují takové perly jako:
Hodinu po vašem odchodu kočka ulehne a vstane tak hodinu před vaším příchodem, pokud chodíte pravidelně domů ... to by mě tedy zajímalo, kdy stihne vytahat prádlo z koše, namočit všechny myšky, ukousnout látkové kočičce uši, rozcupovat krabici po botách, vyhrabat hlínu z květináčů, no a tak bych mohla pokračovat do nekonečna.
Také miluju informaci ... kočky nesnášejí kůru z citrusových plodů ... a proto ji máchají v misce s vodou, loví jí z hrníčků, perou se s ní, a tak dále, a tak dále...

Co dodat

"Tady je pán, tady de, sem nefmí ... jéééééééé, padnul dovu", povzdech.
"... a je na pvacičku. Je pvacatej jako bamborová pvacka", konstatuje děvčátko v dětském koutku nad obrázkem v knize. Pak otáčí hlavu k mamince a bezelstně pronese: "Pudeme na obved?"

Koupím si fix ...

... a budu mít taky vlastní ulici jako mají moji kotíci, možná mi i stačí tramvajová zastávka.

Artík krejčím

S kotíky je radost šít. Jen nastříhat vyžaduje velké úsilí a véééélkou spoustu trpělivosti.

Klobouková ...

... je název prodloužené. Jde o to, že své taneční šaty doplníte nějakou tou bláznivou kreací na hlavě. Moje neteř vytvořila moře a její tanečník za něj získal 3. místo.
Se sestrou jsem se pak vsadila, že v kloboučku pojede autobusem. Jela, řidič se ani nijak nedivil. Možná proto, že v pět ráno je každý rád, když udrží vlastní myšlenky. Vtipné na tom bylo, že venku mrzlo až praštělo a sestra měla na hlavě letní idylku :)

Kdo by se chtěl proletět ...

... na vážce, tak je vítán u nás v knihovně.

Dějí se mi stále samé veselé věci ...

Mladý hladový čtenář: "Máte Olivera Twistera?"
Kaluže jasně tyrkysové vody, které zůstaly po slečně v metru. Docela by mě zajímalo, jestli měla ještě tyrkysové boty když přišla domů.
Z Tesca:
Mladý muž: "Já tu dneska nastupuju na brigádu."
Prodavačka v trafice: "Tak to musíte ale služebním vchodem."
Po mladíkově odchodu prodavačka k ochrance: "Jestli tenhle nastoupí, tak to mi polib prdel."

... tak proč mi je pořád tak smutno?

Šatnářka chůvou

Včera si u mě v šatně odložili Josefa Šámala.
Josífek byl způsobný, chvilku mi spal na klíně, chvíli nás oba myl a pak jsme si hráli s klubíčkem a kuličkou z papíru.
Budu se muset podívat do smlouvy, jestli náhodou za hlídání odložených živých tvorů není nějaký příplatek.

Miluji knihovnické schůze ...

... člověk při nich ze zoufalství dokáže vytěžit mnoho ... pastelková kreace na ETině hlavě :)

Tak přesně takhle se cítím