pátek 30. dubna 2010

Za (skoro) mateřskou péči

ET je pokud jde o krmení kočiček a vybírání kakáče nepřekonatelná. Má problémy jen s komunikací a mazlením. Ne že by kotíky nepohladila, ale tak něj opatrně, co kdyby jí chtěli sežrat. Pokud jde o komunikaci, zlepšuje se. Říká prý: "Ahoj kočky", když přijde a "Ahoj kočky", když odchází :)
Za všechno to povídání, drbání, krmení a uklízení si zaslouží aspoň něco malého ... třeba růži.



Tahle je z knihy plné nepraktických blbinek :)

středa 21. dubna 2010

Únava

Bylo skoro jedenáct večer, když se mi konečně podařilo vypadnout z divadla. Spíš než sedla, jsem v tramvaji do sedačky upadla. Na I. P. Pavlova se nade mě postavila žena ve vysokém stupni těhotenství a já jen velmi nerada zvedala své tělo. Když jsem se postavila a chtěla ženě pokynout, zjistila jsem, že ono bříško patří vousáči ve středním věku.

úterý 13. dubna 2010

... ať žije otec Ubu

Minulý měsíc (3/2010) měla v Divadle Na Zábradlí premiéru hra Ubu se baví.
S hrou Alfréda Jarryho to má společného jen to "lidské" v nás :) Není to to nejlepší co jsem od Jiřího Havelky viděla, ale i tak to stojí za to.

Jak jste na tom s lítáním?
Až se usadíte v ekonomické třídě letadla společnosti U.B.U. Airlines nechte své dobré mínění o sobě raději na zemi. Ta hra je tak nějak o nás o všech a nevěřte tomu, že jste jiní než ti co sedí jen o pár sedaček před vámi.
Několik recenzí pro představu najdete na stránkách divadla, ale před všemi by mělo být varování, že po jejich předčtení přijdete o ty absurdní a nečekané situace, které vás jinak čekají. Ale asi je to těžké, jak řekl Králíček: "Jsem rád, že na to nemusím psát recenzi."

Koho chleba jíš ...

... toho píseň zpívej ..., ale já už nemůžu, krákrá :(
Po 10ti letech práce v knihovně jsem unavená a smutná z toho co se tu děje.
Tahle knihovna je jako člověk s osteoporózou běžící maraton.
Nemáme takové základní věci jako jsou přehledně označená žánrová literatura a zásuvky pro připojení notebooku, přebalovací pult a spoustu jiných prkotin. Za to máme spoustu pracovních týmů na kde co (ET s Muminkem hodlají založit tým zabývající se odpoledním spánkem :), vedoucích a podvedoucích a nesmím zapomenout na Playstation, na kterém si můžete zahrát tenis, bowling, atd. Obzvlášť studenty jeho umístění "těší", je totiž v studovně. To jsou jen ty věci, o kterých lze psát, pak je spousta věcí, o kterých psát nelze. Mám však takový zvláštní pocit, že to by čtenáře zajímalo nejvíc.

středa 7. dubna 2010

Jeden rok

Minulý rok jsem dopoledne 4.4. hledala po bytě Bublu. Našla jsem místo ní splasklou bublinu spokojeně vrnící, olizující a kojící chumel mrňavých černobílých klubíček. Dvě z těch pidikotíků jsou maxikotíci Kotěnka a Artík :)
No, a tak jsme slavili narozeniny. Dostali domeček, který hned nenechavé Kotěnčiny zoubky začaly zpracovávat. Na domeček jsem hrd a pych, má v sobě ještě jeden malý domeček, zavěšenou papírovou rybku a z tuby od lentilek otáčející se bonbónkovač. Myslím že se jim líbí.
Žádná oslava se nemůže obejít bez pořádného dlabance, a tak vyfasovali tři kapsičky a vařenou tresku z mých božihodových talířků (to už u mně ET s Pacholíčkem nikdy nic nepozřou).