středa 31. března 2010

Dohadování s bankovní úřednicí, boj s větrnými mlýny

Slečna ve žlutém se musela strašně nudit, neboť jen co na mě automat vyflusl lísteček s číslem už jsem mohla jít k přepážce.
"Dobrý den, ráda bych si nechala zrušit zasílání výpisů poštou."
"Proč, máte elektronické bankovnictví?"
"Ano, budu si to tisknout." (... a hlavně je to strašně drahý)
"Tak to vyplňte a dejte mi občanský průkaz! Napište tam co po nás chcete." (Myslím si: "Chci prostě jen zrušit zasílání výpisů, nic víc," a zírám na papír, kde je nahoře napsáno: Žádám Vás abyste... a nic víc).
A tak píšu ... mi zrušili zasílání výpisů poštou z účtu čú: XXXXXXXXX/XXXX.
"Stačí to takhle?"
"Ach jo, napište tam ještě rodné číslo."
Připsala jsem rodné číslo.
Další povzdech, bere mi propisku a něco tam ještě čmárá. Pak mi to podává zpět: "Podpis podle podpisového vzoru."
Trochu nejistě píšu jméno a příjmení, slečna ho škrtá a říká: "Tak to není." ... a já na to: "Takže tam mám nejdřív příjmení a pak jméno?"
"To vám nesmím říct."
Druhý pokus je také dost neúspěšný a slečna s pocitem záchranářky velryb mi říká: "Takže ještě jedna možnost existuje, ale to už vám radím." (Myslím si: "Jasně jsem tak blbá, že by mi přeci nedošlo, že už je jen jedna možnost.")
Poslední pokus: "Já se nikdy nepodepíšu stejně, tak doufám, že je to dost podobný."
"Není!!! Půjčte mi ještě nějaký jiný doklad."
Rezignovaně ji podávám průkaz zdravotní pojišťovny. Když jsem konečně propuštěna ze spáru oné slečny, tak se můj křečovitý hujerovský úsměv mění a já se směju na celou ulici.

úterý 30. března 2010

Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky...

... dvakrát ani neuháčkuješ něco stejně, i kdybys měla podrobný návod... , ale komu to vadí!!
Takhle přišli na svět Bob a Bobek. Bobkovitých mělo být původně osm, ale hned u prvního spečence* jsem došla k názoru, že i jeden je dost. Druhý vznikl jen díky smutným ETiným očím.
Ten třetí a nejkrásnější je Artíček a není to králík, to bych si vyprosila.





Ouška:
Světlou přízí 9 řet. ok., takže 8 kr. sl. zpět a do 9 oka 6 kr. sloupů a 8 kr. sl. z druhé strany. Pak nazpátek, celé obháčkovat.
Hlavička:
4 řet. oka spojit do kroužku, háčkujeme do kola, první 4 řady světlou, pak tmavou, nakonec vyplnit a stáhnou. Přišít uši, oči a vyšít čumáček je lepší před vycpáním.
1ř. - 6 kr. sl, 2ř. - 12 kr. sl., 3ř. - 16 kr. sl., 4ř. - 20 kr. sl., 5 až 13ř. - 24 kr. sl., 14ř. - 18 kr. sl., 15 ř. - 6 kr. sl.
Tělo:
1 a 2ř. - 36 kr. sl., 3 a 4ř. - 34 kr. sl., 5 a 6ř. - 32 kr. sl., 7 a 8ř. - 30, 9 a 10ř. - 28 kr. sl., 11ř. - 26 kr. sl., 12ř. - 24 kr. sl., 13 a 14ř. - 18 kr. sl.
Místo ocásku mám bambulku a místo očí knoflíky, což v Kreativu nebylo.

* Spečenci říkám všem hračkám, které se háčkují z krátkých sloupků, přidáváním a ubíráním ok.

Ti další jsou z perníku a jako vždy jsem měla první plech nedopečený a poslední připálený. Nejlepší kousky jsou tedy z toho prostředního plechu, jenže plechy byly jen dva.

pondělí 29. března 2010

Lenora

... přijela na návštěvu začátkem ledna... no, vlastně se přistěhovala napořád.
Vůbec nic se mi nechce, tedy pokud nepočítám spaní a krmení se. Dokonalou ukázkou je tento ubrousek nepatrných rozměrů. Vlastně jde o vzorek, který jsem vytvořila pro maminy z mateřského centra, kde bych měla v květnu ukazovat nějaké techniky. Použitou technikou je rezerváž moučnou kaší.
Lenora se také zapojila do práce, tiskla středy. Původně to měly být razítka ve tvaru mřížky, kdo by však dělal mřížku. Na Matyldě (moje stále obsazená matrace) s rukama za hlavou jsem přemýšlela, čím ono tiskátko nahradit, abych se moc neunavila. Tak co myslíte, je to:
  • ozubené kolečko
  • sítko do odtoku
  • kvedlík

Dekorací jsou mé děti a kočičí tráva.

sobota 27. března 2010

Zlomenina jako modní doplněk

Čuměla jsem jak vrána do kanálu, když do knihovny přišla slečna se sádrou v růžové barvě. Měla k tomu dokonale sladěné oblečení. Den předtím přišel do divadla Honza se sádrou v barvě stříbra. Co se to děje, to je nějaká nová móda?

pátek 19. března 2010

Leze na mě jaro

Pár blbin pro radost ... doufám :)
Moucha našeptávačka pro někoho, kdo potřebuje udělat zkoušku ... no a podle rady v krabičce, potřebuje i trochu postrčit v jiné oblasti.



Jarní přání pro jiného človíčka ... další z králíčkových sebevražd: Alergie na pyl.



Strůjcové zubního kazu v podobě létavců.

středa 17. března 2010

Dostala jsem dárek ...

... recenzi
Tedy dárce není autorem, tím je Vojtěch Rynda z Lidových novin. Recenze se týká Alenky v říši divů a není příliš laskavá k poslednímu Burtonovu dílku. Já jsem také nebyla nijak laskavá v hodnocení, a proto jsem jí dostala. Kvílela jsem, vrčela a tvářila se znechuceně, div že jsem nezačala skandovat: Já chci Alenku! Já chci Alenku! No jo no, nemůže se mi všechno líbit, na můj vkus trochu moc ze široka a příliš velkolepé ... ať žije studio Walta Disneyho :(
To je však jiná pohádka, chtěla jsem vlastně psát o něčem jiném a to o té recenzi, Králíčkovi a Pacholíčkovi. Tahle trojka se totiž nacházela v kanceláři, když jsem tam přišla. Králíček jásal, že už mě nemusí hledat kdesi v útrobách knihovny a já jsem jásala, že jsem dostala dárek.
Než jsem však odešla, Králíček se na mě vrhnul, že se ještě musí podívat na jedno slovo z recenze do slovníku cizích slov. Výraz zní "IDIOSYNKRATICKÝ". Takový je prý Burton režisér. Já osobně to nejsem schopna ani přečíst a sem, to po písmenkách opisuji. Vlastně by stačilo napsat: jedinečný, neopakovatelný, ojedinělý apod., ale proč, když se tam to slovo tak krásně vyjímá. IDIOSYNKRAZIE je prý také nepřekonatelný odpor k někomu nebo k něčemu ... tu já mám, k cizím slovům.
Pacholíček není v této historce pouze kulisou, ale má tu svůj štěk, neboť kdo ho zná tak ví, že naopak trpí idiosynkrazií vůči českým slovům. Také jeho odhad nebyl zas tak daleko od pravdy, ale to mě nemůže překvapit, neboť Pacholíček se nepotí, ale "perspiruje", a když chce říct, že jsem drzá (a to říká často), tak jsem "impertinentní".
Co dodat, ti dva se hledali až se našli. Králíček bude ve svých recenzích pro rozhlas používat cizí slova a Pacholíčka bude používat jako slovník cizích slov ... no a já si budu nadále připadat jako blbec :)

... že by jaro? ... začínají mi klíčit klíče

Co byste dělali, kdybyste naši ráno zvenčí ve dveřích svého bytu další klíče?
Odemkla jsem si zevnitř svými klíči a venku prostě byly ještě jedny. Také celý komplet, od domu, branky i mého bytu.

pátek 12. března 2010

Pozvánky a nepozvánka do divadla

Ve Studiu divadla Ypsilon vznikla nová hra v režii Braňo Holička. Kdybyste nevěděli kdo to je, tak to je ten roztomilý kluk z pohádky Král sokolů, což jsem zase nevěděla já. Od té doby trochu vyrostl (ne o moc) a už taky není tak roztomilý, ale zaručeně má talent.
V Ypsilonce je to už jeho třetí hra a všechny tři patří k tomu lepšímu, co lze v tomto divadle shlédnout. Pokud jde o mě, tak nejvíc se mi líbí V sedmém pádu. Zatímco u Meeting Pointu jsem měla pocit nedotaženého konce, který se nějak zašmodrchal, tak v V sedmém pádu je konec opravdu vtipnou tečkou, která vyřešila otázku: Co s ním?
Nová hra, Tmavomodrý svět (naruby) vychází ze života Jaroslava Ježka a hrají v ní studenti Damu. Mají méně zkušeností než ti zajetí, ale ještě je to baví, což je vidět. Milá schizofrenní personifikace, tak tomu říkám já, ale já si můžu žvatlat co chci :)

Jak se říká: Darovanému koni na zuby nekoukej, ale já se koukala :(
Dostala jsem zadarmo lístky na Maškarádu do Švandova divadlo. Vzala jsem sebou naší budoucí produkční, s kterou jsme hned o přestávce celé to představení s gustem pomluvily. Králíček, který to viděl, mě varoval slovy: "Byl jsem z toho trochu v rozpacích". Já jsem v rozpacích nebyla, já jsem byla tou ruskou duší na Divokém Západě dost znechucená. Postava Arbenina v podání Milana Kačmarčíka byla naprosto nepřesvědčivá. Jeho žárlivost byla spíš oplzlostí a duševní trýzeň více stařeckým třesem ...

Ještě jedno představení bych ráda zmínila, a to Černou díru. Pokud máte náladu na trochu Havelkovské absurdity v podání Dejvického divadlo, tak vyražte ... a pozor, vyjděte tou správnou nohou, nikdy nevíte, co jeden malý krok může změnit.

středa 10. března 2010

Jak se asi říká fobii na sníh?

Od rodičů jsem odjížděla s pocitem, že to je můj poslední sněžný výtvor tohoto roku, ale jak se zdá, sníh si poleží asi až do příští zimy. Začínám ho podezřívat, že se snaží trumfnout moji sestru, která na příští olympiádu trénuje gaučink.