Jak jsem psala, narozeninový den jsem strávila s měchačkou v ruce ... v práci pak říkali mňam, mňam, ale jeden nikdy neví jestli nekecali.
Včera jsem ty narozeniny byla zapít ještě (některé věci se dají slavit vážně i několik týdnů) s holkama z divadla, a protože jsem s přibývajícími loky dvanáctky mlela pátý přes devátý, jala jsem se své malé čokoládové bobky popisovat ... a jak jsem tak pomlaskávala a chlubila se fotkami oněch bobků, slečna I. udiveně prohlásila: "Jak to, že ty moje vypadají jako ... ?" ... asi to bude receptem a tak předkládám ten můj.
Čokoládové bobky pro slečnu I.
200 g mléčné čokolády (pokud to nehodláš péci ještě ten den, tak si kup tabulku na víc)
100 g másla
200 ml mléka
1 vejce
100 g kysané smetany
50 g Hnědého cukru
250 g mouky (hladké)
1 lžíce škrobu
2 lžičky prášku do pečiva
3 lžíce kakaa
šp. soli
30g čokolády se rozpustí s máslem. Smíchají se zvlášť ty mokrý věci: vejce a cukr + smetana a mléko, a pak ty suchý: mouka, prášek, kakao a sůl. Do toho suchého se naleje ta mokrá směs, přidá se to čokoládové máslo a nakonec se vmíchá posekaná zbylá čokoláda. Dá se do papírových košíčků a peče asi 20 min.
2 komentáře:
Já a kecat? No dovol:-) Ty muffinky byly opravdu vynikajicí, zrovna tak jako každý tvůj kulinářský recept. (a řeči, že někdy to vypadá pochybně neberu-hlavněže chutná). A není to jen tím, že čokoládu žádná ženská neodmítne - esli jo, tak je s prominutím kráva nebo anorektička:-))))
PS:víš proč ti nikdo nepíše komentář? Protože tu máš nastaveno: "tento blog neumožnuje anonymní komentáře"
Nikie:
k receptu treba malou upravu: tabulek cokolady je treba koupit nejen dostatecny pocet, ale zabezpecit i ostatni cleny rodiny, aby je cloveku neposchovavali s tim ze jsem prilis tlusta!
Okomentovat