Eliščina adopce

Letos se mě Vánoce drží jako klíště ... asi se nechám očkovat, i když pokud budou spojeny s takhle krásnými věcmi, tak není důvod.
Loňské Vánoce jsem se rozhodla kolegyně v práci obdarovat trochu jako chytrá horákyně ... prostě dar - nedar.
Mělo to několik důvodu. Prvním impulzem byla jedna z nich, která tu říkala něco o zbytečnostech. Druhým pak vzpomínka na předchozí rok, kdy jsem poctivě hodinu hnětla těsto na vizovické pečivo, vytvořila pak štiky, vysušila je a odnesla dílka svá do práce ... bohužel umění těchto ozdob mi není souzeno a štiky nepřežily cestu.
Loňským darem - nedarem byla panenka pro UNICEF. Jmenuje se Eliška a já jsem její matička. Narodila se v Krkonoších, ale domovem jí byla knihovna až do doby než odešla do UNICEFu. Jaké překvapení pro mě bylo, když mi včera přišel dopis odkuďsi z jihu Čech.
Byla jsem hrozně překvapená kdo mi to píše, ale když jsem to pochopila, tak mé nadšení nebralo konce. Děkuji Jano a Katko.

Doufám, že mé neteři Karolínce také někdo napíše, protože její panenka je moc krásná.