pondělí 27. srpna 2007

Copak vypadám jako brouk Pytlík?

Ptala jsem se na to sestry a ona mi řekla, že ne, protože nemám tykadla ... jenže to je pouze sourozenecké škádlení. Já vím, že se stále chovám jako "všechno vím, všechno zná", ale to spíš vypovídá o tom, že jsem více méně chlap, nikoli brouk Pytlík. A i když "vím", že všechno "vím a znám", ty človíčci co denně potkávám to neví ..., tak pro se mě pořád na něco ptají?
Jednou jsem kamarádce vyprávěla, jak je to hrozné, když stojím na nástupišti na Můstku a přes půlku peronu se ke mně žene člověk, aby se zeptal, kde je a jak se dostane jinam. Proč se pro bůh nezeptá něho z těch lidí co míjí, když si to pádí ke mně? ... smála se mi. Pak jsme z té kavárny vylezly a čekaly na Václaváku na tramvaj, načež si to k nám míří skupinka mladíků, aby se "mě" zeptaly ke je Panská ... ne jí, ani těch okolo stojících ... mě.
A to samé mě potkalo v pátek. Nebylo ani devět dopoledne a už mých bezplatných služeb využil jeden človíček toužící se dostat z Prahy do Boleslavy a jeden ztracený turista, hledající Husovu ulici v Jičíně.
No a tak to mám pořád, připadám si jako kdybych byla na netu ke stažení, coby našeptávač.

1 komentář:

Mia řekl(a)...

No, jenže ty alespon vždycky tu cestu víš, narozdíl ode mě. A žádný protesty neberu, protože moc dobře vim, jak máš Prahu co se orientace týče prostě v malíku. Jo a vědět, že pro zcela neznámé lidi působíš sympaticky, že se nebojí přijít se tě zeptat, to taky není na škodu ne?