sobota 13. října 2007

Kéž byl byla jednou celá bílá ...

Abyste se dostali do obrazu:
Nesli jsme (já a Pacholíček) kamarádce do nemocnice knihy. Jednu mi vrátila s tím, že jí četla a neboť je to taková pidi kniha, nabídl se Pacholíček, že jí do knihovny odnese, abych se s tou by-ichlí nemusela vláčet.
Druhý den jsem odpoledne zjistila, že jí mám stále na kontě, a tak jsem napsala liebesbrief Pacholíčkovi.

Toto je naše korespondence:

Já: Ty jeden zly tvore ... kde je Tracyho tygr?
P: V mem modrem batuzku, ktery je uzamcen ve skrince.....
Já: A mas tam take nejakou dobrou bastu, aby jsi tam nesel zbytecne ... musis mit obe ruce vyvazene az za mnou pujdes :))
P: hmm, takhel to vypada, ze budu muset, tu drobnou knihu, drzet obouruc

Pak se zastavil osobně, aby mi přinesl jablečný sen, což je k jídlu, a zdělil mi, že i když se nikdy nevezmeme, tak mi může věnovat něco do bříška.

Já:Ty jsi pohrbil muj sen ... nebudu cela v bilem stat po tvem boku :"( Alespon tedy ten jablecny sen ze mam ... mam cim zajist svuj zal
P: :-)))) ty by sis nepripadala jako jedna velka bila koule? :-)

NENÍ NA ZABITÍ?

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Aspon vidíš jaký to je, když ti někdo poví nepříliš pěkně poslouchatelný věci takhle natvrdo (i když jsou zaobaleny ve vtip). Protože: neříkáš náhodou některé věci ostatním stejně?