pondělí 21. července 2008

V mém životě je příliš mnoho neodbytné reality ...

potřebovala bych někdy opít rohlíkem ... bohužel z praxe vím, že sama sebe neopiju ani pivním rohlíkem, nehledě na počet kousků.
No, a protože mě splín stále neopouští a na mysl se mi stále vkrádá dotěrná myšlenka "co dál?" snažím se opít alespoň kávou. Vlastně už nepiju nic jiného, není nad dehydratující břečku za 8 Kč pytlík. Pokud mě pozvete na kávu, věřte že neřeknu ne, a ještě se můžete těšit na vyprávění o strastech mého života :)
Tak, a tohle je citát z mnou poslední přečtené knihy. Dovolila jsem si překlad z huhlavé igorštiny do aknezobštiny:
"V čase, kdy jsou ve střehu se jejich osobní prostor rozšiřuje až na patnáct kilometrů kolem jejich těla."
Abych vás uvedla do obrazu, řeč je o abstinujících upírovi, který pití krve nahradil kávou ... no a ta zmizela. Já už tam mám také asi tak na dva hrnky, takže pozor na mě.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Po kávě usínám. Podařilo-li by se mi vypít alespoň 4 kávy denně (mám raději kávu "když už, tak už", tedy alespoň 1,5 dcl), mohl by den v práci být mnohem příjemnější :)) ZK