... zvolal zoufale pán vedle mě v řadě, když se chýlila ke konci třetí hodina divadelního představení Běsi. Bylo to dost výmluvné gesto, hra je to skutečně dlouhá a o to delší, že není příliš povedená.
První co mě zarazilo byl kontrast mezi expresivním pojetím líčení a kostýmů, oproti strohému umakartu kolem. Možná to byl záměr, kdo ví. Linii příběhu jsme udržela tak asi prvních deset minut, pak už jsem si občas připadala jako při sledování squashe, kdy jsem se marně snažila poznat, kdo je vlastně na tahu. Zmatek v mé hlavě byl částečně způsobem i tím, že všichni kdo ve hře hráli, byli neustále na jevišti ... uvažovala jsem jestli to je výsledek nějaké platové reformy, kdy herci přešli z hodinového do úkolového vyplácení mezd. Další věcí, která ke zmatku nemalou měrou přispívala, byla různá podkreslení příběhu, jako padající listí nebo jakési běsi v mysli Stavrogina promítané na onen umakart.
Dárek
včera
7 komentářů:
Jestli pak není lepší, vynechat tyto pseudo-kulturní akce a pustit si něco pěknýho v televizi. No to jsem přehnal, tam nic pěknýho nedávaj. A co třeba kniha.
No pravda je, že divadlo je divadlo. Jen musí člověk pečlivě sledovat děj, aby pochopil o co tam vlastně jde a pak ještě nesmí usnout. To pak z toho kulturního zážitku mnoho nezbývá.
A schválně, jak jsem vlastně přišel na tenhle blog ?
A co mě na něm asi zaujalo ?
Dyť je spíše pro holky.
Nebo ne ?
Televizi nemám Brhlicek, já si totiž hraju na intelektuála amatéra, což znamená občas vyrazit za kulturou a pak se s tím nějak vyrovnat.
To jak jsi se sem dostal by mě vážně zajímalo a co tě tak mohlo zaujmout? ... se vší skromností, jsem přeci neodolatelná, užasná, prostě dokonalá jak Barbie dům :))
Tak to já žiju opravdu moderně a mám televizi. Po té co jsem se odstěhoval na vesnici, kam se jim ještě nepodařilo natáhnou kabely, mohl jsem zahodit dálkové ovládání. Přepínání mezi jedním a tím samým televizním kanálem, který ještě navíc nesnáším, je opravdu nuda. Alespoň mám čas na jiné kraviny.
A na ten tvůj blog jsem se dostal přes brkoslavy.
Já, náruživý ptakomil-amatér, jsem jednoho dne pozoroval hejno těchto nádherných krasavců poblíž mé vísky, a pak jsem zkusil něco najít na netu.
A ejhle - Můj malý vesmír.
A kombinace mé přízně k Mrakoplašovi a medvídkovi Pú, mě připadá dost úchylná na to, aby zaujala i někoho jiného, a to ještě z té jemnější části lidstva. Fakt jsem si myslel, že Pratchetta čtou jen chlapi :-))
Co bych dal za to, kdyby u rodičů na vesnici fungoval jen jeden program, neustálé přepínání programů komentované maminkou mě trochu drtí, takže nekoukám ani doma.
Brkoslavové jsou úžasní :) Brhlíka také poznám, on umí snad jako jediný lézt dolu i nahoru ... ale je to jen jeden z mála ptáčků, které poznám. Také jsem kdysi chtěla sokola, ale po zjištění, že bych musela mít myslivecké zkoušky, tak jsem to vzdala.
brhlickovi: pche, tak to ja znam aspon tri osubky zenskeho pohlavi, ktere prachetta fakt muzou. Je pravda, ze to nejsou zadne trapne princeznicky s cervenyma drapkama, blond melirem, pul tunou mejkapu, ale poradny prima holky na vylet pod stan i pod previs (ze jo aknezob), na mlsani do cukrarny i cestovani vlackem... ja teda prachetta zatim nezkusila - nejak ale stejne z knihovny odchazim vzdy jak nakladak z nakladatelstvi
(hihi...to je pekne souslovicko - nakladni auto z nakladatelstvi :))) ze by se nakladni auta vyrabela v nakladatelstvi? ;)
Nickie
Brhlik, nepodcenovat zensky! OOoooooook?
Okomentovat