pondělí 20. dubna 2009

Pojďte pane, budeme si hrát

Nerada pletu, neboť nenávidím ten pocit, že celé mé dílo visí obrazně na jediném vlásku, a tím je jehlice. Stačí chvilka nepozornosti a z ovčí babičky je rázem Sisyfos, jelikož neumím chytit utíkající oko, natož nabrat celou jehlici. Tihle medvídci však jsou tak sladcí, že jsem neodolala touze vyzkoušet si je. Vejdou se do dlaně a na Vánočním stromečku budou rozkošní, jenom by jeden neřekl, že takový pišišvor dá tolik práce.

6 komentářů:

ET řekl(a)...

Jéé a voni se držej za tlapičku? Nebo jsi je jen tak naaranžovala. Jsou sladký.

Anonymní řekl(a)...

Jééééééé, jůůůůů, oni se vážně držej za tlapičku!!! Jsou nádherný! Meena

aknezob řekl(a)...

Ale houby, vůbec se nedrží za ťapičky, to je nechtěné :)

ET řekl(a)...

No ale měla bys uplést i nějaké, co se za tlapičku drží. Vidíš, jaké slaví úspěchy :)

Méďa řekl(a)...

Nedrží se za tlapičky, ten pravej drží tu levou za zápěstí. Proč, to asi vědí jen oni dva. :-) Jinak oko mé se zalíbením spočinulo na těchto pěkných zvířátkách.

aknezob řekl(a)...

Svůj k svému :)
Já jejich tajemství znám, ale nepovím :)