Šílenství
Hlídám si své šílenství v únosných mezích,
střídavě pobývám na obou březích...
- co nejdál od břehů! po proudu k jezu,
jak charón v lodi své nocí tě vezu.
Lůžko se kolébá... do rytmu, zvolna
necháš se proudem nést ke všemu svolná
- všechno je lepší než nehybný močál...
a z pádu neměj strach, ten pád už počal.
Teď už nic nebude stejné jak předtím,
za chvíli spočinem na břehu třetím
- poslední devátá, úlevná vlna...
spi... zdrávas Maria... čeho žes plna?
J. H. Krchovský