středa 11. února 2009

O berlích a dobrých lidech

Minulý čtvrtek mě znavenou vcucnulo metro na Můstku a hned na to mě na Muzeu zase vyplivlo ... tedy, ne že bych nechtěla jet dál, ale dav a osud byl jiného mínění.
Při nástupu jsem před sebe pustila paní o francouzských holích. Jenže milá paní upustila jednu z berlí přímo mezi vůz a nástupiště. Kdybych tušila co mě čeká, nacpala bych drahou paní i s berlou za tou první, jenže, jak jsem se dozvěděla později, jsem "dobrý člověk". Metro odjelo beze me, bez paní a bez jednoho mladého muže, který podpíral drahou z druhé strany. Nutno dodat, že projevil mnohem víc inteligence než já, neboť poté, co jsme paní dopravili ke stěně, vyrazil shánět někoho, kdo by berlu z kolejiště vytáhl. Mě čekalo desetiminutové usmívání se, pokyvování, několik rozhořčených výkřiků, nějaký ten údiv a pár slov útěchy. Paní mi s ruským přízvukem vyprávěla o umělém kloubu, o pádu, o tom, že jsem neskutečně hodná a pán že je vyslovený poklad. Poklad se díky bohu objevil i s mužem třímajícím něco jako kleště na násadě od koštěte a berlu z kolejiště vylovili.

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

To je ale zážitek, s takovým se může pochlubit jen málokdo :-)
J.P/V.D

Méďa řekl(a)...

No tak taková nezištná pomoc zaslouží velikánskou pochvalu!

ET řekl(a)...

Víš co je neuvěřitelný? Že tě tak často potkávaj tak neuvěřitelný věci. Já mám vlastně děsně nudnej život :-))
A tak krásně to umíš podat, zas se tu směju jak cvok, i když jsem už věděla, jak to dopadne.

Meena řekl(a)...

A já, jako optimistka věřící v lásku chci dodat něco je stylu: " a tak jsem se seznámila s oním týpkem a příští týden jdeme spolu na kafe, abychom oslavili, jak jsme zachránili nebohou berlu, tedy ehm, paní" :-) Takovýhle situace přímo vybízí k seznámení;)
PS: mimochodem, přece nevěříš na osud)))) Meena

aknezob řekl(a)...

Jsem prostě dokonalá jak Barbie dům :)
Meeno na osud nevěřím, znáš mě, já přeci nevěřím ani na dobré konce :)

Greta řekl(a)...

se divíš, že se tě lidi furt ptaj na cestu?