Slíbila jsem, že napíšu nějaký "veselý" článek ... lidi jsou prostě rádi, když na ně nevrháte stín svých běsů, znervózňuje je to ... takže: O novém domácím mazlíčku
Máme psa. To samo osobě není nic neobyčejného, psa má dnes kde kdo, jak říká můj tatínek: Každý kdo má do p..... díru. Jenže mi máme psa neobvyklé rasy a neobvyklých chutí. Taky neštěká. Pokud si vzpomínám, mívali jsme králíčky, byly rozkošní, jmenovaly se po mých kamarádech, domnívám se, že jsem tak trochu kanibal. Také jsme měli prasátka, vždycky jsem se snažila vyhnout zabíjačce jak to šlo, ale jednou jsem byla lapena a donucena rozkládat teplé obří pláty sádla na půdě na připravené igelity. Strašně to klouzalo, bylo to těžké a ještě teplé ... co hůř, bylo to mé oblíbené prasátko ... na hody mě nezvěte. O slepičkách bych se snad neměla ani zmiňovat. Možná snadněji pochopíte proč, když vám řeknu, že každého našeho kohouta kleplo. Z tohoto soupisu je jasné, že jsme rodina hlavně praktického ražení a hlady netrpíme. No a teď ten pes ... žere zrní a patří mezi hrabavé. Drží se od vás na půl metru a nebojí se ... nevím jestli dělá dobře, přeci jen jsme rodina praktická.
... že to není veselé ... no a co, snaha byla ...
7 komentářů:
Přece byste nejedli psy :-)
Jak jsi ho pojmenovala?
Říkám mu Ahojbažantechcešzrní ... trochu dlouhý, ale výstižný.
:-)))))))))))))))))))))
Takhle nějak jsem se smála, když jsem si ten komentář přečetla.
;;;-( Smíchy jsem až plakala.
Teď jsem si to přečetla znovu a vypadám jak blázen, protože se tu koušu do jazyka, abych se mezi čtenářema nesmála nahlas a netryskaly mi u toho slzy :-)))
To jméno mě rozbilo taky;) Mám štěstí, že tu v práci není eště náčelník;) Meena
No dobrý, snaha se cení. Teď si stěžuješ, ale přírodní řízeček, jako v Postřižinách sis taky nebyla líná udělat. Samozřejmě před kytičkovým obdobím.
úsměv prosím šašek
a to vám ho kočky nesežerou?
Děkuji sestro, ty vždy potěšíš milým slovem, nevím kdo míchal krev rukou v kbelíku až po loket :)
Kočičky jsou v Praze, pejsek u rodičů.
Okomentovat