Nejdříve jsem totiž nestihla přestoupit v Jičíně. Měla jsem tam 2 minuty na přestup, ale autobus měl přes půl hodiny zpoždění. Stihla jsem poslední spoj a přijela do lazaretu, neboť chřipka skolila celou rodinku. Setrvalý déšť mi také dával najevo, že není se na co těšit.
Nakonec přestalo pršet a i sestra se jakžtakž sebrala a chodila se mnou na procházky, tvořila drátkované zvonečky* a kecala. Smutná jsem byla jen, když mi nešlo pustit DVDíčko s filmem**, které jsem si přivezla.
Takže dost keců a nějaké ty obrázky malebné krajiny :)
* důležité je vystihnout ten správný čas, kdy začít s vánočníma přípravama
** vyškemrala jsem na kamarádce Lásku nebeskou, jakože si zase jednou zafrkám do kapesníku
Kam to asi tak vede?
Sám samotinký v poli
Z hnoje narodil se narodil blatouch
Evin ráj, Adamovo peklo ... jabloňové sady
Trocha Máchy v obraze
Hurá ... rovinka
... ale ne, už zase kopeček
Psychiatrická alternativní léčebna
Konec pouti ... kostel sv. Petra a Pavla ve Stavu (stavba zbudovaná v 15. století ve stylu lucemburské gotiky, prý zajímavá uvnitř)
Padlý anděl na hřbitově u kostelíčka
... že by boží světlo?
Mokřice z hlediska dobyvatele ... já bych po zdolání kopečku padla sama od sebe
Mokřice z hlediska obyvatele ... prostě moderní vybavení domácnosti
Malý test:
Moje sestra
a) objímá strom
b) brzdí z kopce
Přestaňte se hýbat a zaujměte postoj ... modelky poprvé
Modely pro sezónu podzim/zima 08 ... modelky podruhé
2 komentáře:
V testu hlasuju pro objímání stromů, jelikož sestra nebyla uplně v kondici, tak potřebovala načerpat enerigii.
Přestupy nemám rád, zejména pak přestupy na vlaky, obecně se dá říci, že se spíš zorientuju na autobusovém nádraží či na letišti než na vlakovém nádraží... A nastupovat do vlaku s kolem, no to je taky zážitek, v podstatě u mne namají dráhy moc velkou popularitu, kromě případů, kdy jedu s někým jiným a můžu přesunout odpovědnost na někoho ouplně jiného.
J.P/V.D
Nikie: zdarec brouku, krajina uzasna, bolely nozicky? :D
Okomentovat