Mám pocit, že každý kousíček radosti musím mít vykoupený něčím hnusným. Moc jsem se například těšila na víkend domů a co mě tam čekalo? ... můj drahý a laskavý šestnáctiletý synovec. Tenhle asi o dvě hlavy vyšší puberťák s necelými padesáti kily mi radostně zdělil, že jsem ošklivá, hloupá a tlustá ... proti němu určitě, o to se nehádám :)
Teď jsem zase při hledání střihu na čarodějnický klobouk narazila na Koudíčkův blog a dost jsem se u balení darů pobavila ... no a co byste řekli, ani ne za hodinu jsem si chtěla přeložit nějaké slovíčko na seznamu ve slovníku a vyskočil tam na mě titulek, jak někdo opil kočku a pak jí nechal roztrhat psem.
Já bejt Bůh tak se asi hodně stydím co jsem to stvořil za zrůdu ... šest dní na práci jsou moc, měl si dát pauzu :(
Psaní v ,,pracovní době"
před 3 dny
Žádné komentáře:
Okomentovat