Výchova

Vyrostla jsem ve slušné rodině ...
Tedy žádné stříbro a míšeň, ani hodiny klavíru, žádné "kuju" a "pěkně prosím", a o vykání rodičům nemůže být ani řeč.
Byly jsme se sestrou vedeni rukou přísnou a spravedlivou, ...takže jsme čistotné, děkovat umíme, poprosit také, a když přijde nějaká důležitá návštěva, tak vytáhneme i lepší talíře a já se snažím po sobě nevylízat talíř.
Co se mým rodičům nedá upřít je výchova k vlastenectví, lásce k tradici, budování pokrokového ducha, ...
Mohu to dokázat např. na písničkách a říkadlech v rodině tradovaných.
Mírová:
"Holubička míru, má do prdelky díru."
Pokroková:
Pan domácí pro legraci prodal starou kobylu, teďka jezdí na výlety, jenom v automobilu.
Vlastenecká:
"Chceš-li býti správným Čechem, utírej si prdel mechem."
Nutno dodat, že s většinou jsem se seznámila až mnohem později, než aby to zanechalo na mé duši nějaké následky, ale stejně uznejte, kdo z vás je zná ...