Nevím co s tím má sv. Valentýn společného, že jednou za rok všichni vyrazí ruku v ruce ven a házejí po sobě rozněžněné pohledy ... a ne jako obvykle předměty denní potřeby.
Nejlepší jsou však ty kecy typu: "No jo, nikoho nemáš, tak to neuznáváš." Možná nikoho ... tedy určitě, nač dělat fámy ... nemám, ale vážně mi vadí, když mě slečna v metru rýpe růží do oka, při snaze ukousnout partnerovi ucho ... co je však nejhorší, všichni včera vyrazili na pohár do Světozoru ... a do toho mi už něco je.
Ať si jdou se ocumlávat pod Máchu na Petřín, Světozor je můj.
Příští pátek 3.5. v 17 hod vernisáž
před 7 hodinami
2 komentáře:
a pustiš mi tam občas prosiiiim, ja bez zmrzliny nemůžu dlouho být
Nikie: květinářství a cukrárny měly na kytkách a bonboniérách žeň, a my cvoci, co trpíme grafománií jsme psali a bušili do klávesnice, takže se mě nějak toto davové šílenství nedotklo - i když do práce jsem taky musela a večer, když jsem jela domů, jsem přes intimdeoraonty přítomných pánů a dam chvílemi nemohla dýchat.
Okomentovat