středa 1. července 2009

Neposedíme, nepostojíme ...

Za těch pár dní co máme svůj domov jsme už prožili mnohá dobrodružství. Například už víme jaké je to houpat se na zácloně, lovit ponožky v lavoru, proběhnout zelenou barvou a tak. Našli jsme si pelíšek v misce velikosti talíře a stůj co stůj se do ní musíme vmáčknout oba.



Také je prima běhat v pět ráno po posteli a budit spící Boženku. K nejlepším hrám patří vběhnutí do komory, když se konečně otevřou dveře nebo skákat po Boženčiných nohách, protože přitom tak srandovně piští.
Takhle potom spinkáme, když jsme utahaní ...



... a takhle si vzájemně olizujeme tlamičky, když jsme napapaní.

1 komentář:

s.s řekl(a)...

Co teprve moje dobrodružství, když jsem ti dělala manžela a montovala skříň.Tvrdila jsi, že ráno budou u tebe. Koťátka budila však mě, nejlepší hračka byla nová lampička u mé hlavy, po které mi i přebíhala. Prý chodí jen po nohách. Voní jim tvoje deka, kterou znají a ke mě nepůjdou. Spacák však byl lákavější, neboť šustil a já jim dělala houpačku i klouzačku. Celou noc jsem měla strach, že některé zalehnu.