Od srdce a z plných plic ...

... jsem si v neděli zanadávala v průjezdu klubu Paluba.
Byl to krásný podzimní den, jak stvořený na procházku, ale místo toho, jsme se s ET zahrabaly v nevětraném prostoru klubu Paluba. Ze začátku kromě nás, dědečka Vševěda a jeho vnuka Jistědědečku nebyl v klubu nikdo a kdyby to tak zůstalo, byla bych ráda. Než jsme si však vybraly hru, přišli dva mladíci, kteří, mohu-li soudit dle zjevu, také neměli s kým se vodit za ručičku po Petříně. Nerady (a už to taky nikdy neuděláme) jsme je vzaly na milost.
To, že jsme to s prohrály, by mi tak ani nevadilo, ale že ti cucáci se chovali celou dobu, jako že jsme tam jen do počtu, a dokonce ten idiot vedle mě, za mě div neházel i kostkou, to mi vadilo hodně. Kdybych nebyla velká a moudrá holka, asi bych něco řekla, ale já jsem velká a moudrá holka, a tak jsem si to nechala až do toho průchodu.