čtvrtek 9. října 2008

Obchod, kde by se mi líbilo pracovat

Vánoce se blíží a každý, kdo měl někdy tu smůlu, že ode mě dostal vánoční přání ví, že jsou to taková mnou vlastnoručně ulepená dílka. Ke všem svým nezdařencům se hrdě hlásím a i letos hodlám rozšířit svou i vaši sbírku mých děsivých výtvorů. Co vás na tom může těšit je fakt, že je lze spálit. Při dnešních cenách topných paliv se i takové přání v tuhé zimě může hodit.
Místo kam chodím pro papír je zastrčený obchůdek za evangelickým kostelem sv. Martina ve zdi, kde je spousta regálků s papíry v neuvěřitelných barvách a druzích ... prostě papírový ráj.

6 komentářů:

Eva řekl(a)...

Necháš té sebekritiky? Podle všech fotek tvých výtvorů je FAKT vidět, jak jsi manuálně naprosto nezručná :-)

aknezob řekl(a)...

To můžeš napsat jenom proto, že jsi třeba nezažila přání tmavězelené barvy, kde ani písmo stříbrné barvy nebylo vidět :(

Eva řekl(a)...

Nobody is perfect :-)

Kea řekl(a)...

Já zažila skoro všechna tvoje přání a bez újmy. Pravda, minule mě překvapilo, že už jsou zase Vánoce...

Anonymní řekl(a)...

Nikie: ach grandpapír...to je to, co mi na Praze chybí a chybí. Grandpapír se stal základem pro moje vyráběné deskovky i před dvěma lety vánoční dárek - celoroční kalendář našim. - dokonce mi tam karton i nařezali (zdarma!) do patřičné velikosti a já to doma nemusela pižlat nožem. před dvěma týdny jsem byla v praze na den a půl, ale grandpapíru jsem neodolala a nakoupila aspoň ty drahé fixíky, co tak krásně píší...já chci mít Petřinu invenci a nápaditost a ty vlastnosti, které člověka předurčují k neustálému tvoření a všichni slintají! a kdy tě uvidíme na fler?

Anonymní řekl(a)...

Nikie: btw..všimli jste si, jak tam mají všechny ty obálečky a papírky vyrovnané na jednu stranu? slečna prodavačka říkala, že pan vedoucí je na to ras :) Zdar panu vedoucímu - ty šteláříčky a šuplíčky vypadají tak krásně tvořivě a uklizeně - což je v reálu neskutečná kombinace :)