Návraty

Před pár lety v této nehostinné džungli, zvané Praha,* sídlily ve věžích Týna sokoly. Sokoly jsou známy svoji láskou k létající potravě.** Neumí totiž brzdit a do všeho se vrhají střemhlav, což by při střetu se zemí nebylo to pravé ořechové. Pro schopnost lovit v letu jsou ideální k lovu holubů ve městech. Bohužel nějakému kreténovi vadila asi krása těchto ptáků a zabil (myslím) samičku. ***
Jaké překvapení pro mě bylo, když jsem kráčela ulicí k Malému náměstí, nesouc si veškerou bídu svého života viditelně na bedrech a uslyšela nad hlavou charakteristický křik. Počala jsem poskakovat po silnici, abych viděla co se mi nad hlavou děje a on tam byl. Nalétával na holuba a řval jako o život ... tedy tomu holubovi o něj skutečně šlo. Nevím jestli k večeři holoubek byl, ale mě se šlo hnedle nějak lehčeji.

* já mám Prahu docela ráda, z hlediska architektury je to jistě skvost (i my laikové dokážeme leccos ocenit), ale nemuseli by tu být ty lidi ... tedy vás nemyslím
** záruka čerstvosti
*** vzdělání v lovu sokolů a jiných ptáků jsem získala od charismatického a svérázného sokolníka v létě na hradě Šternberk ... teď mi došlo, že jsou mezi vámi i sprostťáci, takže "jiní ptáci" = orel, poštolka a tak podobně

Vysvětlivky a přídavky:
Rada bych řekla, že já mám ráda i holuby, ale takový je holt život.
Pro případ, že nevíte co máte hledat jeden zde.