Byl to takový pěkný čtvrtek. Vzala jsem si na něj dovolenou a spletla jsem si ho se středou. I teď to zní zmateně, ale to neva, neboť vše se v dobré obrátilo. Zuzanka přišla před 10 h, daly jsme si kafíčko, pomluvily muže a pak s o něco lehčí dušičkou začaly válet a vykrajovat. Zjistila jsem, že většinu vánočních vykrajovátek mám u rodičů a Zuzanka přišla na to, že zapomněla hvězdičku a prasátko.
... a tak přišlo na řadu kolo. No nejsou krásný, takový jednoduchý a čistý.
Byl čas na odměnu. Viniční altánek v podzimním dni skýtá mnohá povyražení ... mladá dvojice se snažila o co nejvíce "nenucené" fotografie do alba vzpomínek: "Sem si klekni, natoč se a dej si ten pramen z očí. Tady máš listí a až řeknu, tak ho vyhodíš do vzduchu." a Rulandské modré o opičky na našich ramenou.
Spíš než opile jsme působily zkouřeně. Celé vysmáté jsme dorazily do bytu a začali zdobit*. Pustily jsme si k tomu Haničku Zagorovou a ze všech sil jí svým "zpěvem" podporovaly.
Nejsme si jistá jestli výsledek poznamenaný mojí rozechvělou rukou je nějak horší než kdyby nenesl stigma alkoholu :)
* Tomu však předcházelo sítování bílku a cukru, což trvalo skoro hodinu.
3 komentáře:
Jako už tradičně musím konstatovat, že vypadaj mňamkovně. Závidím jejich konzumentům! :-)
Naaaaaaahodou, vypadaji BAJECNE!! Uz se tesim, na druhou varku, protoze, obavam se, ty, co uz doma jsou, se vanoc nedozijou :) Ty zavesne tvary se mi libi, jdu do nich :)) A diky za recept.
Ještě že nemám doma ujídače, takže mě druhá várka nečeká :)
Okomentovat