úterý 13. dubna 2010

Koho chleba jíš ...

... toho píseň zpívej ..., ale já už nemůžu, krákrá :(
Po 10ti letech práce v knihovně jsem unavená a smutná z toho co se tu děje.
Tahle knihovna je jako člověk s osteoporózou běžící maraton.
Nemáme takové základní věci jako jsou přehledně označená žánrová literatura a zásuvky pro připojení notebooku, přebalovací pult a spoustu jiných prkotin. Za to máme spoustu pracovních týmů na kde co (ET s Muminkem hodlají založit tým zabývající se odpoledním spánkem :), vedoucích a podvedoucích a nesmím zapomenout na Playstation, na kterém si můžete zahrát tenis, bowling, atd. Obzvlášť studenty jeho umístění "těší", je totiž v studovně. To jsou jen ty věci, o kterých lze psát, pak je spousta věcí, o kterých psát nelze. Mám však takový zvláštní pocit, že to by čtenáře zajímalo nejvíc.

4 komentáře:

Medvídek řekl(a)...

Tak to by mě opravdu zajímalo. Ale i to, co jsi napsala, je velmi pozoruhodné.

Anonymní řekl(a)...

Přebalovací pult - když budou matky dostatečně dlouho opruzovat, třeba bude. Greta

Anonymní řekl(a)...

opruzi opruzi, koho máme prudit s přebalovákem? mau

aknezob řekl(a)...

Fajn, zkuste třeba slečnu Lenku Hanzlíkovou 222 113 278.