středa 24. února 2010

Řvala jsem jak operetní subreta, ..

... když jsem si v sobotu vylila do klína hrnek kafe.

... a co na to moje rodina:
Neteř: "Můžeš mi říct, jak tobě, profesionálnímu pijáku kávy, se tohle může stát?"
Tatínek: "Bóóže, jak můžu mít dceru takovýho vola!!!" a "Kdybys neměl takové kejty, tak to proteče, takhle je to jako trychtýř."

... a co na to pan doktor na pohotovosti:
"Tak dneska slečno už jen zmrzlinu."

... a co na to já:
Stojící ve vaně a plýtvající na své opařené nohy litry ledové vody, jsem si říkala, že teď by mi to kafe bodlo.
Na pohotovosti jsem v hrůze cloumala sestrou a říkala jí, že jestli my ty puchýře budou chtít strhnout, tak jedině v narkóze.
Když mi otrnulo, vtipkovala jsem a říkala něco o žhavém sexu nebo o tom, že jsem vzala ten masopust, období zabíjaček, vážně. Tatínek k tomu skepticky poznamenal, že prase, než se spaří, se nejdříve zabije.

3 komentáře:

ET řekl(a)...

A protože ji cynický černý humor neopustil, víme, že to přežila bez úhony a jsme tomu rádi :-)))

Anonymní řekl(a)...

Taťka Mr. Drsňák. snad je to už lepší:)

aknezob řekl(a)...

To jo, je to takové rodinné dědictví :)