Když beru za kliku divadla Komedie, připadá mi že procházím do jiného světa, do světa černobílých fotografií a dávno zapomenutých vzpomínek.
I včera jsem měla dojem, že sedím nad albem a fotografie malého chlapce mě vtahuje kamsi do příběhu jeho života. Weissenstein je prostě báječné představení.
Ještě se vrátím k Božím a jiným mukám.
před 2 dny
Žádné komentáře:
Okomentovat