pondělí 11. května 2009

Stále něco hledám

Zpravidla zapomenutou myšlenku, ale také jehly, špendlíky, papírky s poznámkami, dvě stejné ponožky, nůžky a nejčastěji v poslední době háčky a jehlice. V rámci záchvatu trudomyslnosti jsem zkusila terapeutické písně podpořené aktivní činností. Výsledkem je pytlík na jehlice a pytlík na háčky. Otázka je, jestli nebudu hledat i je.















Jo, je to mimochodem moc jednoduché. Nacpete dva pytlíky do sebe a všijete poutka a přišijete knoflík. Jediné úskalí tkví v tom, že musíte počítat na délku o něco víc na přehnutí :)

4 komentáře:

brhlicek řekl(a)...

Problém je v tom, že do pytlíku se musí dát věci, které patří k sobě. Ale jak rozhodnout, že patří k sobě. A když patří k sobě jen trošičku, dát je to jiných menších pytlíků, a ty pak strčit do jednoho většího. A několik větších do krabice.
... krabic mám plnou komoru, ale jak zjistit, co je v té poslední, ke které se ale vopravdu nedá dostat ...
P.S. medvídka bych si taky dal

aknezob řekl(a)...

No, jehlice a háčky k sobě patří vždycky :) To s těmi pytlíky v pytlíku a pak v krabicích už jsem zavedla dávno, u mě je spíš problém, že některé věci používám při více činnostech, a tak pak hledám po různých krabicích.
Má bývalá pani domácí je pragmatik a tak na některých krabicích, jejichž obsah přes odpor XY nedokázala přesunout do popelnice, jsou nápisy: DISKETY A JINÉ, KTERÉ XY NEDOKÁZAL VYHODIT.

Anonymní řekl(a)...

no a nebo bys mohla být pragmatik a naházet ty věci do popelnice, případně nebýt pragmatik a krabičky a pytlíčky si popsat...

brhlicek řekl(a)...

Jo, jo, popisování krabic a krabiček považuji za celkem zábavnou hru. Pravidla se mění při každém dalším kole, protože si nikdo nepamatuje, jaká byla ta předchozí :-(
Do krabice se vloží nějaký obsah (na jeho významu vůbec nezáleží). A krabička by se měla popsat. Což v praxi znamená, že by se měl zlikvidovat původní nápis a napsat nový. A pak je důležité místo nápisu. To aby se již při pohledu z dálky hned vědělo, co se v krabici nachází.
A výsledek.
Při pohledu do odkládací komory detekuji dva druhy krabic.
První - krabice všude popsané všemožnými nápisy, které spolu moc nesouvisí, některé vypadají starší některé mladší, v každém případě má každá strana krabice jiný umělecký vzhled.
Druhý - krabice na první pohled bez nápisů, přesto že se tam určitě nějaký popis podařilo kdysi vyrýt. Většinou jsou to krabice na nepřístupných místech, ke kterým se nedá dostat.

Jiný typ u nás doma neexistuje. Třeba se někde jinde ve světě vyskytují i jiné typy, ale jsou hodně vzácný a určitě hodně chráněný.