sobota 23. května 2009

Nutně to potřebuju ještě jednou vidět

Asi začnu vyhrožovat Havelkovi, jak si mohl mě, takhle namlsat a pak říct, "Dost!!" Jak si vůbec mohl dovolit, tohle představení přestat hrát?
Jsem spíš samotář a jen málo kdy mám pocit, že musím někam patřit. Včera večer jsem však měla dojem, že někam patřím, tedy alespoň ke své generaci určitě.
1203 je něco jako jízda na tobogánu vzpomínek interpretů a člověk jede s nimi. Tohle kouzelné představení mě donutilo nespat, procházet se noční Prahou a probírat se střípky svých vzpomínek, některé jsou ostré jak břitva a některé hlaďoučké jak oblázky, všechny jsou však moje a patří ke mně.
To je vám tak nádherné představení, že mě mrzí, že už ho neuvidím.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Nikie: jojo samotář, co nikam nepatří. Člověk jí chce polichotit, že je taky z těch "menšin" - a teď nemám na mysli "nepřizpůsobivé občany", ale spíše lidičky, kteří nejsou masově s davem jen proto, že se "to dělá". A za kompliment nesklidí lichotku, jako že teda jo - že ona je z těch menšin, ale kritiku, že teda to v žádném případě, že ona je originál...No a originály někam holt těžko patří. Leda do sbírky ostatních originálů....

Anonymní řekl(a)...

FILM A HLAVNE KDYZ MI NEKDO REKNE 1203 tak ten pocit z toho prestaveni a ty vzpominky nam nikdo nevezme jen je skoda ze na to nelze porad dokola brat sve kamarady co to zazili:))jojo J