Kde jsou?

... ty Vánoce bílé, rolničkami zvonící, jehličím vonící a štěstím a radostí oplývající ...

Dárky dávám ráda, ale nesnáším jejich nahánění. Ráno skrápěl chodníky déšť a já v promrzlé tramvaji uháněla spolu s dešťovými mraky směr centrum. Přede mnou spal opilý bezdomovec, za mnou se hlučně bavili Ukrajinci obalení taškami připravenými na cestu domů a nějaká ženská mi div nevyrazila zuby, když se drala do tramvaje.
Jediné co jsem během dopoledne viděla byli kluci z blbosti lezoucí na kostelní zvonici, unaveného a špinavého rybáře s umaštěným táckem s čínou, mladý pár, kde on jí říkal neustále miláčku, ale říkal to tak, jakoby jí plival do obličeje. Na konec jsem vztekle seřvala po telefonu sestru, aby z toho hnusu měla taky něco.
Co dodat, dárek konečně mám, i když to není podle přání obdarovaného ... co nadělám, modré z nebe sehnat neumím :(