... je strašně pitomá kniha, tedy alespoň ta část, kterou jsem přečetla. Netušila jsem však, že mě do role Zoufálka někdo obsadí ... já jsem o to skutečně nestála, a protože můj příběh by byl stejně pitomý jako ten v té knize, je škoda na něj plýtvat slov. Včera odpoledne jsem si cestou domů říkala, že nevím jestli jsem skutečně tak zoufalá, že to co nemohu napsat sem si sepíšu na papír ... asi ano, v posteli jsem to psala do poznámek na mobilu :)

Nu což, ono se to nějak vyvrbí, i ty nejpitomější příběhy mají svůj konec a než konec tohoto příběhu nastane, alespoň udělám nějakou tu práci, neboť práce léčí. Výsledky jsou značně ubohé, ale co tomu říkat třeba moderní umění ... hlavně mi nikdo nepište, že nevím jak vypadá kočka :)
11 komentářů:
Hlupáčku, ty jsou nádherný. Skoro škoda je jíst.
Neboj, jednu dostaneš a o tom jestli se dá jíst silně pochybuju, byly nějaké takové betonové :)
Sou sladký!
Jé, děkuji, to jsem nevěděla že medvídci mají rádi kočičky :)
to jsou krásný kočičky. Předlohou byla která z těch živých čtyřnohých? :o)
Tak tolik jich nemáme, ale snažili se mi pomáhat, takže ty otisky tlapek jsem autentické :)
zrovna jsem se chtěla zeptat, kde jsi zakoupila ty formičky? Gr.
Půjčím, v neděli ti ji donesu.
díky :-) Gr.
Nikie...chjooo, ja jsem pekla pernikove stromecky, vysoke cca 20 cm, prace jak na kostele, ale vysledek? Skoda mluvit. Nejak se mi nepovedla bila cukrova poleva, stromecky nejsou bile, ale takove jakesi posypane nejakym mlecnym oparem. takove spise jako slabou vrstvou citronove polevy. Ach jo :/ A to mely byt jako darek...:/
Znám tě, vypadají určitě báječně, ty jsi horši než já :)
Okomentovat