Jak bych to jen řekla?!

Zalila jsem si kávu, která v hrnku nebyla; nechala jsem jednu nohu pod jezdícími schody, zatímco druhá uháněla k nebesům; nařídila jsem si v sobotu budík na šest a vstala; šla jsem s pytlem hovínek až na roh ulice, spletla jsem si vchody a místo v obuvi jsem byla sex shopu ... mám snad ještě pokračovat?

Přiznejme si to, prostě není správné období na vyrábění papírových vánočních přání :( Musíte se smířit s tímhle na blogu a ještě vám ho možná pošlu e-mailem, abych zahltila jeho velikostí vaše schránky.

Zlaté prasátko, s kterým může jít i žebrat