úterý 23. června 2009

Každý má svou Ameriku ...

... já tu svou objevila na divadelním představení Kam vítr tam pláž, které je mimochodem skvělé. Zaujala mě totiž hudba, což není příliš obvyklé, neboť jsem přinejlepším přihluchlá, pokud jde o hudbu.
Hudbu dělali Midi lidi, v nichž hraje (pokud se dá říct u této hudby "hraje") Petr Marek, který má své písničky (však úplně jiný šálek kakajíčka) i ve hře Nic nás nezastaví.
Protože kdykoliv slyším Králíčka si něco pouštět, je to takové ducavé a hlavu vymývací, navrhla jsem mu, jestli by se mnou na ně někam nešel. Králíček se na mě však vykašlal, za to Meena mě vzala na festival United Islands, kde hráli.



Do toho prťavého sálu v Mánesu se bohužel nedalo vůbec narvat a zezadu nebylo pořádně nic slyšet. Nakonec jsem objevili, že v horním sále jsou repráky, kde naopak nebylo našlapáno a bylo tam slyšet ... takový trochu přenesený koncert. Zvláštním zjištěním pro mě bylo, že mě, staré konzervě, se líbí a to dost, něco takového.

4 komentáře:

Eliška Applová řekl(a)...

Líbí se mi Vaše sebeironie =o)
Hezký večer.

aknezob řekl(a)...

Díky ... drží mě při životě :)

Anonymní řekl(a)...

Já děkuju Tobě, že po letech doporučení na MidiLidi jsem je právě díky tobě mohla "vidět" :-) Tedy slyšet. A volám: Bravo!

Anonymní řekl(a)...

Meena:-) Jsem zapomněla, že už nemám blog a musím se podepsat, to to hezky začíná po týdnu dovči v práci;)))