pondělí 15. června 2009

Dobrý úmysl s neveselým koncem

To by mě zajímalo jak Strakapoud přišel ke svému jménu. Strakatý to on je, ale -poud?

Jednoho jsem v pátek večer našla u sousedů po třešní. Poskakoval a ne a ne vzlétnout, pod tlakem mé povahy (komplex záchranáře - pitomce) jsem nebožáka lapila a hnala s ním domů. Tatínek už stál ve dveřích, oči v sloup (asi si ještě dobře pamatuje, jak jsem mu v pět ráno přinesla do postele pokousaného králíka) a na mé zoufalé naléhání, aby zavolal do Vrchlabí do KRNAPu reagoval velmi nepoeticky.
Z poraněného strakapouda se vyklubalo mládě, které neumělo ještě létat a tak jsme ho nakonec odnesli zpět. Ukryl se v houští a já hledala marně hnízdo v dutinách stromů a přemýšlela jsem jestli jsem ho snad svým unáhleným odchytem spíš nevydala na pospas smrti.

4 komentáře:

brhlicek řekl(a)...

Konečně zase příspěvek pro nás ptáčníky. Proč se jmenuje strakapoud právě strakapoud to fakt nevím, ale zachraňovat nalezená "holátka" se opravdu nevyplatí.
Mladá labuť, která přezimovala mezi slepicema na dvorku mi jako dítěti prošla, ale stehlík, kterej s oblibou sedával na záclonové tyči v obýváku, a naučit ho chodit na místí WC se mi nepodařilo, ten je mi vyčítán ještě teď.

To znamená, naleznu nebohé zvířátko ... polituji, pomazlím, strčím někam do pangejtu a opustím. Rodiče si ho stejně většinou najdou.

aknezob řekl(a)...

No jo, já jsem ho pak vrátila na místo a doufám, že to zvládl, vždyť už skoro létal :(

muminek řekl(a)...

Třeba jsi ho opravdu zachránila, možná se tam už plížil nějaký dravec, ale ty jsi mu strakapoudíka vyfoukla před nosem. Jeden nikdy neví :)
Koukej teď víc do vzduchu, až se ti přlétne pochlubit, jak už lítá :)

aknezob řekl(a)...

Já také doufám...